A N A L Ý Z A V Ý R O B N Í H O P R O G R A M U METODOU S A T U R A C E HRUBÉHO ROZPĚTÍ

Problémy:

V odbytových obtížích stojí řada podniků před obtížným rozhodnutím, mohou-li si dovolit zařadit do výrobního programu i ty akce, které sice ještě uhradí přímé výrobní náklady jako je materiál a mzdy, ale nezbyde už dost na složku celopodnikové režie. Budou-li přínosy z ostatních akcí pokrývat očekávané minimalizované celopodnikové režijní náklady, mohou se do výrobní strategie volit i ztrátové programy. Pro tvorbu celopodnikového zisku nerozhoduje velikost kal-kulovaných ziskovostí jednotlivých výrobků, ale rozdíl mezi realizovanými celopodnikovými příjmy a výdaji. Náklady má podnik přímé - úměrné realizovaným výkonům a nepřímé

- na těchto výkonech prakticky nezávislé. Nerealizuje-li se část produkce, pro níž byla ale v bilanci nákladovosti výrobků režijní složka započítána, musí se uhradit nejprve všechny náklady podniku, i nepřímé a teprve potom je možno realizovat zisk. Takovýto globální pohled na oblast podnikového hospodaření je uplatněn v modelu S a t u r a c e h r u b é h o r o z p ě t í. Hrubé rozpětí zahrnuje v jedné položce nepřímé náklady i zisk. Hrubé rozpětí výrobku stanovíme jako rozdíl mezi cenou, kterou výrobce za něj realizuje a přímými náklady na tento výrobek.

Ř e š e n í :

Podnikové hrubé rozpětí naopak můžeme dobře bilancovat. Jsou to nepřímé náklady podnikových útvarů i odpisy základních prostředků. Lze stanovit i minimální výši bilančního zisku např. pomocí požadovaného procenta rentability výrobních fondů. Víme tedy,jakou celkovou částku bychom měli jednotlivými hrubými rozpětími výrobků saturovat, abychom docílili minimálního bilančního zisku. Setřídění výrobního programu, dle poměru hrubého rozpětí k pracnosti, ukáže výhodnost sortimentu a zodpoví:

- Jaký je výsledný reálný celopodnikový zisk

- Jak je zaplněna bilancovaná kapacita podniku

- Jak dalece je možné zařadit do výroby i akce s negativním kalkulovaným ziskem.
M o d e l s a t u r a c e hrubého rozpětí je diagram závislosti mezi hrubým rozpětím a kapacitou v normohodinách. Bilancovaná kapacita podniku je zadána. Tato hodnota je užita přirozpočtu výrobní režie v kalkulaci cen výrobků. Jsou sledovány hodnoty k a l k u l o v a n é za celý podnik a m a r k e t i n g e m docilované za jednotlivé složky výrobního programu. Kalkulované, celopodnikové hodnoty jsou vyznačeny určitými přímkami. Vodorovné jsou ve výši podnikového hrubého rozpětí HR, z toho je odečten bilanční zisk Z a odpisy O. Svislice značí kapacitu K. Marketingem plánované, nebo už realizované údaje znázorňuje s a t u r a č n í k ř i v k a . Složky výrobního programu se tu řadí zpravidla podle podílu saturace hrubého rozpětí na kapacitě(směrnice saturační křivky), nebo i podle jiných kritérií, např.oborů, pracovišť apod. Předpokládá se, že marketing dodá zdrojový zásobník možného výrobního programu s co nejvýhodnějšími složkami, které ale mohou být v závislosti na odbytových možnostech v některých položkách i se ztrátovým bilančním ziskem. Saturační křivka pak na prvý pohled charakterizuje ekonomické možnosti výrobního programu. V modelu saturace na jsou dále znázorněny:

- kumulovaný bilanční zisk a

- měrný bilanční zisk na normohodinu pro jednotlivé akce.
Z podkladů jsou zpracovány tabulkové výpisy jednotlivých programů i celého podniku. Nedoplněná kapacita podniku volá po zařazení doplňkového výrobního programu marketingem. Ten by musel realizovat směrnici saturační křivky v minimální výši dané diference i v plnění hrubého rozpětí a normohodin. Sledování hlavních parametrů výrobního programu z hlediska saturace hrubého rozpětí se koncentruje do vyčíslování pěti kriteriálních ukazatelů sledovaných ze tří hledisek a do jednoho výsledného ukazatele, kterým je Podnikový zisk reálný PZR. Tyto ukazatele jsou obsaženy ve výstupní sestavě "Analýza výrobního programu". Z tabulky vyplývá, že se uvedené ukazatele sledují ze tří hledisek:

K - Kalkulace, tj. údaje bilancované pro kalkulační vzorec, ty představují požadovaný normativ.

M - Marketing, tedy údaje plánu navrhované obchodními útvary.

D - Diference, které představují nutný doplněk výrobního programu, aby byly splněny jeho kalkulované normativy.
Z výsledků vyplývají následující závěry:

- Plán podniku dává nebo nedává předpoklady pro docilování reálného podnikového zisku PZR.

- Lze vymezit oblasti, které dosahují záporné bilance, zejména pro reálný zisk či dokonce záporný marketingový bilanční zisk.

- Naproti tomu separovat oblasti dosahující nadprůměrného zisku.

- Prověřit kapacitu v NH podle plánu MNH a porovnat s kalkulovanou KNH.

Výstupní tabulka obsahuje

- Přímé vyčíslení kalkulov. hrubého rozpětí KHR

- Výsledné hodnoty pro Marketing KHR, KBZ a KNH a pro Diference DHR, DBZ a DNH- Podnikový zisk reálný PZR jako hlavní kriteriální ukazatel. Ten je stanoven jako součet kalkulovaného bilančního zisku KBZ a diference hrubého rozpětí DHR: PZR = KBZ + DHR

Metody řady VESNA (hodnotová a finanční analýza, krizový mangement)

A N A L Ý Z A H O S P O D A Ř E N Í P O D N I K A T E L E

Osou současné hospodářské politiky státu jsou podnikatelské subjekty všech typů. Na rozvoji podnikatelské aktivity a zvýšení její efektivnosti závisí rozvoj ekonomiky jako celku.

Důležitou složkou podnikatelské informace jsou údaje o efektivnosti vlastního podnikání. Vycházejí z analýzy podnikatelského záměru, která se provádí ještě před zahájením vlastní podnikatelské činnosti. Informace o tom jaký dopad mají a budou mít projektované technicko - ekonomické parametry jednotlivých akcí na konečnou efektivnost podnikání jsou určující pro realizaci podnikatelského záměru. Analýzy finančních toků, výrobkové strategie a finančního hospodaření umožňují posoudit a vyhodnotit podnikatelský záměr na základě technicko-ekonomických parametrů jednotlivých akcí, dané struktůry výrobní náplně, nebo také přímo
z účetních výkazů. Podklady analýzy jsou od samého záměru na realizaci akce až do jejího uskutečnění současně řádně dokumentovány a transformovány do kriteriálních ukazatelů.
Tyto metody jsou částí širšího rámce metod hodnotové analýzy a hodnotového managementu.

Konkrétním nástrojem uvedeného typu jsou původně vyvinuté metody a počítačové programy pod společným označením VESNA. Každý podnikatel může z výsledků analýzy podle těchto metod získat informaci, jak se parametry akce jím ovlivněné projeví na hospodářských výsledcích podniku. To je důležitý prvek regulace jeho výroby k docílení maximální efektivnosti, jehož využitím může podnikatel docílit často i řádového nárůstu efektů. K předpokládanému dosažení těchto zvýšených efektů lze pak stimulovat iniciativu celého pracovního týmu. Management pak může celý proces racionalizace chování týmu snadno kontrolovat, usměrňovat
pomocí hmotné i morální zainteresovanosti a soustředit pozornost na odstraňování nedostatků.
Předpokladem úspěšné podnikatelské činnosti je hospodárnost a konkurenceschopnost. V této oblasti umožňuje využívání metod VESNA kvantifikovat současné i projektované parametry hodnocených akcí jako vstupní údaje pro výpočet. Dokumentuje se tak struktura a výše nákladovosti i způsob odvození uživatelských hodnot výrobků a to vytváří managementu informační prostředí jak pro snižování nákladů, tak pro zvyšování odbytové schopnosti produkce.
Ve znalosti struktůry skutečné nákladovosti na výrobky nebo na služby spočívá předcházení zbytečným podnikatelským ztrátám. Výpočet dílčích složek výrobních nákladů v rámci jejich analýzy a jejich převedení do měrných ukazatelů umožní vzájemně porovnávat docilovanou technicko-ekonomickou úroveň jak mezi jednotlivými provozy podniku, tak mezi podniky vzájemně. Tyto výsledky se pak mohou dále hodnotit podle plnění požadovaných normativů, stanovených zpravidla s ohledem na dosažitelný standard ve světě. Pomocí ekon. matematického modelu podnikatelské činnosti se tak rychle odhalí všechny ztráty, oslabující ekonomickou progresivitu podnikatele.
Neméně významný je i aspekt tržního uplatnění výrobků začleněný do analýzy finančních toků v metodách VESNA. Zde se plně respektuje zájem uživatele i vlastní tržní mechanismus. Systémové pojetí celého procesu je realizováno požadavkem na takové technicko-ekonomické parametry výrobku nebo služby, aby z nich měl uživatel ve srovnání s konkurencí patřičný prospěch. To je podmínka prodejnosti. Výsledky rozboru v této oblasti slouží ke stanovení optimální ceny zajišťující jak zisk výrobci, tak odbyt produkce. Současně se dá dokumentovaných uživatelských výhod využít k propagaci výrobku. Z uvedeného vyplývá, že metody finanční analýzy VESNA řeší komplexně celou problematiku finančních toků z hlediska tržního hospodářství. Toto komplexní pojetí analýzy finančních toků však neznamená, že by metody VESNA nemohlo být užito v případech, kdy výrobní podnik uživatelské efekty nezná nebo nechce respektovat. V případě nutnosti se dají uživatelské parametry hodnocené akce
snadno nahradit požadovanými normativy. Výsledky analýzy pak podávají informace o tom, jaký vztah mají technicko-ekonomické parametry výrobku k těmto uživatelským normativům a podle potřeby se dají kdykoliv v dalším stupni porovnávat skutečné uživatelské výsledky s užitými normativy a stanovovat skutečný uživatelský efekt. Finanční toky u vlastního výrobce vyplývají v každém případě z jím stanovených parametrů bez ohledu na výhodnost pro uži-
vatele.
Pro podnikatelskou praxi řešená oblast hodnotového managementu se jeví v podmínkách nástupu kapitálového trhu do naší ekonomiky jako perspektivní. Výsledkem podrobných analýz budou údaje o finanční situaci podniku, o strategii jeho hospodářské činnosti, o provedených investicích v posledních letech apod. Je to nutná součást informace pro valné hromady akcionářů, trhu s cennými papíry, doložení údajů pro potřeby získání úvěrů, náplně
prospektů cenných papírů atd. Tyto analýzy jsou dále podkladem pro určování bonity podniků a slouží také jako dokumentační podklad akcí všeho druhu, jako jsou rozvojové a investiční záměry, privatizační projekty, volba výrobkové strategie, oceňování hodnoty podniku a další.
Každý podnikatel, aby obstál v konkurenci, sleduje všechny možnosti poskytnout svým zákazníkům co nejkvalitnější výrobky a služby zajišťující jeho vlastní prosperitu. Zaměřuje proto
svoje úsilí na minimalizaci výrobních nákladů při současné maximalizaci uživatelské kvality výrobků. Uvedené vyvinuté metody jsou v souladu s touto linií, navíc poskytují atraktivní počítačové výstupní sestavy ve formě tabulek a grafů. Analyzují finanční toky a podmínky docílení podnikatelských zisků.

Metodický komplex VESNA se skládá z následujících modulů :
- Saturace hrubého rozpětí
- Vesna 1 pro jednotlivé akce
- Vesna 2 pro agregace akcí
- Vesna 3 pro akce z hlediska účetních výkazů.

Prvá z metod je analýzou výrobního programu podniku, resp. podnikatele, kde se hodnotí roční produkce adresně po akcích (výrobcích, službách, zakázkách) po stránce naplnění ukazatele pod- nikového hrubého rozpětí. To představuje rozdíl mezi výkony podniku a přímými náklady, tj. režie vč.odpisů a bilancovaný zisk. Jsou to tedy položky, které musí podnik pokrýt (saturovat) svým výrobním programem, ale nabíhají nezávisle na skutečné realizaci tohoto programu. Pro praktické pokrytí ukazatele podnikového hrubého rozpětí je nutno sečíst obdobná hrubá rozpětí jednotlivých složek výrobního programu, které se vypočítají z rozdílu mezi jejich realizovanou cenou a přímými náklady na materiál a mzdy. Odečteme-li od tohoto součtu hrubých rozpětí, odvozeného z daného výrobního programu, podnikové nepřímé náklady, obdržíme reálný
zisk podniku. Ten se stává stěžejním ukazatelem úspěšnosti podnikání. Pokud ukazatel reálného zisku v určeném období nedosáhne v bilanci požadované výše, nevytvoří si podnik předpoklad pro efektivní podnikatelskou funkci, i kdyby měl podle kalkulace ziskové zakázky. Na druhé straně se ale v komplexní analýze Saturace hrubého rozpětí připouštějí i ztrátové ceny některých výrobků, tj. pod úrovní úplných vlastních nákladů. Do nich je ale ve zpravidla převažující míře zahrnuta režijní složka, do níž se rozpouštějí nepřímé náklady podniku podle zvoleného, často diskutabilního klíče. Skutečné výrobní náklady jednotlivých výrobků a obdobně i zisk z jejich prodeje proto nikdy nebudou v podnikové ekonomice známy. To je další důvod pro globální přístup stanovování reálného podnikového zisku metodou Saturace hrubého rozpětí.
Ta umožňuje podstatně pružnější volbu sortimentu i ve zmíněné oblasti se záporným ziskem, což je vynuceno odbytovými potížemi, které dnes nejeden podnik musí řešit. Je třeba si uvědomit, že i tzv. ztrátové výrobky se podílejí na krytí nepřímých nákladů.

Využití výstupů tohoto modulu:
- v podnicích:
- uspořádání výrobků dle kritéria plnění hrubého rozpětí podniku
- stanovení optimálního doplňkového výrobního programu ze zásobníku programů při nedočerpání kapacit
- stanovení reálně dosahovaného zisku podniku
- v bankách:
- doplnění bonity z hlediska tvorby podnikového zisku

Druhé dvě metody Vesna 1 a 2 (metody investiční) na sebe navazují. Zde jsou sledovány podnikatelské plány, zejména jednorázové investice, které se vracejí v podobě diskontovaného zisku z výnosů. Provádí se sledování bodu zvratu a vnitřního výnosového %. Výnosy, náklady, efekty jsou členěny za roky propočtové periody. Výpočet návratnosti pro jednotlivé akce provádí Vesna 1. Pokud je investiční akce v podniku takového rozsahu, že např. rozbíhá řadu výrob, pak je třeba finanční toky kumulovat a počítat jejich souhrnné charakteristiky. Na tento případ je zaměřena Vesna 2, která předpokládá vyhodnocení jednotlivých akcí Vesnou 1.
Vesna 1 navíc umožňuje i výpočet efektu u uživatele obdobně jako zisku u realizátora. Dostatečná výše tohoto efektu je nutným předpokladem úspěšné realizace výrobku na trhu.

Využití výstupů těchto modulů:
- pro podnikovou sféru
- informace o výhodnosti dané varianty akce pro budoucí finanční zajištěnost podniku
- efektivnost investic s využitím volných prostředků, úvěrů, leasingu atd.
- tržní ocenění investic
- pro banky a instituce kapitálového trhu
- bonita klienta z hlediska budoucího zisku
- doplněk standartních fin. analýz při žádosti o úvěr

Metoda Vesna 3 je realizací častého požadavku uživatelů na kompatibilitu zadání hodnocené akce z hlediska výroby i účetní evidence. Umožňuje zadat hodnocenou akci tak, jak to je obsaženo v účetních výkazech Výsledovka, Rozvaha a Tok hotovosti. Je navíc umožněno takto specifikovanou akci vyhodnotit detailní analýzou návratnosti metodou Vesna 1 a 2. Jsou odvozeny relativní ukazatele likvidity, výkonnosti a ziskovosti pro účely finančního řízení.
Rovněž se uvažují různé způsoby financování a vyčísluje jejich vliv na cash flow. Vše je doprovázeno tabulkovými přehledy a grafickými výstupy, což dodává maximum informace pro vkládání prostředků podniku do efektivních akcí.

Využití výstupu tohoto modulu:
- pro podniky
- propojení účetních bilancí s výpočty efektivnosti investičních akcí
- vliv ekonomiky sledované akce na podnikově sledované ukazatele
- finanční řízení podniku
- pro banky
- bonita klienta při žádosti o úvěr

Systém metod VESNA lze velmi jednoduše aplikovat na poměrně rozsáhlé spektrum činností i firem. Má své programové zpracování na běžném PC. Jeho výpočetní postupy lze realizovat i při minimálním zadání ze strany uživatele. Výstupy jsou jednoduché a snadno čitelné.
Podrobnější popis jednotlivých metod VESNA, s ukázkami numerických výsledků, výstupních sestav a grafů bude uveřejňován na internetu na stránkách dedikovaných problému: http://vesna.phorum.cz/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana. Jako bezprostřední pokračování bude uveden nejaktuálnější modul Vesna 3.